I homosexuálové mají právo na dítě (?)
Zdá se mi, že existují dva rozměry práva na něco. Ten první spočívá ve vymahatelnosti, takže když mám právo na svobodu projevu a někdo mi ji upírá, prásknu ho u soudu, a pokud má soud rozum, dá mi za pravdu. Stejně tak mám právo třeba na to postavit si mrakodrap. Zařídím povolení, seženu firmu, vykradu banku a začnu kopat. Když za mnou přijde rozzlobený soused a začne mi ničit bagr a zasypávat díru v zemi, buď zasypu já jeho, nebo to opět poženu vejš a soud mi dá za pravdu.
Vedle toho však ještě existuje něco jako předpoklad pro uplatnění práva. Pokud ten chybí, žádnou cestou se vymáhat nedá, ačkoliv právo samotné pořád existuje. K jeho uplatnění zkrátka potřebují něco navíc, třeba peníze. Takže se například seberu, objedu tři bazáče a hledám slušnou ojetinu, protože má škodárna se prostě nehne dál. Ale ouha, pan prodavač odmítá vyjít mi vstříc, a to z jednoho prostého důvodu – nemám ani vindru. Ale já mám přeci právo na auto?! Jistě, o tom není sebemenších pochyb, ale bez peněz to asi těžko půjde. Můžu se pak jít vyplakat na policii, na soud, do Bruselu, k panu Obamovi, ale nic s tím nenadělám. Bez peněz do hospody nelez. Pozor, pořád mám právo zcela svobodně si koupit auto, ale chybí mi to „něco“. Samozřejmě ihned po sehnání toho „něčeho“ si můžu nakupovat až do zbláznění.
Nebo: Strašně rád bych měl doktorát z filozofie. Spokojeně si to kráčím na přijímací řízení, odkud jsem ale po minutě nemilosrdně vykopnut, jelikož jsem prozatím dosáhl pouze vzdělání na střední odborné škole číšnické. Mám právo na doktorát? Samozřejmě, ale bez magisterského titulu to prostě nepůjde. Opět mi „něco“ chybí.
Zdá se mi nepopiratelné, že každý člověk (heterosexuál, bisexuál, homosexuál, transsexuál, intersexuál, pseudohypersupersexuál atd. atd.) má jakési právo mít děti. Reprodukce je součástí lidské přirozenosti a jen tak dál. Jestliže mi někdo zakazuje mít děti, měl by se přestěhovat do Číny, kde razí podobné myšlenky, u nás to nepůjde. Jsou ale děti něčím, co si můžu vydupat, ačkoliv „na to prostě nemám“? Soužití dvou pohlaví prostě k dětem nepovede, ani kdyby se oni zájemci rozkrájeli. Takže mají právo na dítě? V jistém smyslu ano, ale jen pokud „na něj mají“. Pokud chtějí pokračovat v h-sexuálním soužití, mají jednoduše smůlu. Auta se nedávají zadarmo, tituly vyžadují studium a plození dětí vyžaduje HO a JI.
Děti nejsou jako kdysi otroci, které si mohl každý sehnat, jak bylo libo (i na to ale potřeboval peníze, že...). Dnes víme, že člověk nemůže být za žádnou cenu předmět obchodování a handlování, jako by to byla věc. Člověk je člověk a každý člověk pochází z dvou RŮZNÝCH lidí. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím klidně nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.
Jakub Sluka
Homosexuální rodina s dětmi, která šíří radost a lásku
Na Slovensku se v těchto dnech vede tvrdá válka - práva rodiny vs. práva homosexuálů -, která zítra vyvrcholí referendem. Vždy, když se někde ve světě redefinuje manželství, dozvídáme se o šťastném příběhu páru gayů nebo leseb a jejich nových rodin. Toto je jeden z nich.
Jakub Sluka
Nejsem Charlie Hebdo a styděl bych se, kdybych byl
Styděl bych se, kdybych byl Charlie Hebdo, i když naprosto odsuzuji zavraždění jeho zaměstnanců. Ale ne, nepovažuji je za mučedníky svobody slova.
Jakub Sluka
Na Prague Pride jde především o šťastný život
Vypadá to jako párty nadšených a z velké většiny hodně mladých lidí, co zřejmě zažívají největší životní radost, která z nich tak nějak přirozeně proudí ven a zasahuje půlku města. Jako třeba maturanti při posledním zvonění, kteří překypují nadšením z přežití nekonečných let na pitomé škole, a tak jdou do ulic, aby tuto radost sdělili světu. První dojem ale někdy klame.
Jakub Sluka
OSN si hraje na pána světa, jenom se tím ale ztrapňuje
Ať si je katolická církev jak chce zvrácená a zbytečná, pořád je naštěstí dost neškodná, takže si o ní můžeme říkat, co chceme, protože ani za ty největší lži na její konto nikomu nehrozí víc než rozzlobený článek v Katolickém týdeníku. Víme to všichni a ví to i OSN. Takže do toho!
Jakub Sluka
Restituce ano - ale až mi vrátíte upálenou praprapratetu čarodějku!
Diskuze kolem majetku zabaveného církvím komunisty po nástupu k moci je zajímavým případem sondy do myšlení českého člověka. A navíc se při ní dá docela pobavit.
Jakub Sluka
O EU, sexuální revoluci, českých europoslancích a paní Češkové
Zatímco manžel slovenské europoslankyně Záborské (podobně jako kdysi staří Izraelité kolem hradeb Jericha) symbolicky sedmkrát obcházel budovu Evropského parlamentu v Bruselu, europoslanci rozdílem sedmi hlasů podruhé odmítli sáhodlouhou zprávu o sexuálním zdraví a sexuální výchově, která absolutně nerespektovala zásady zdravého rozumu, morálky a subsidiarity. Sedm hlasů je zatraceně málo a každý se počítá.
Jakub Sluka
Evropa by chtěla učit tříleté děti masturbovat
Slyšel jsem o možnosti rezervovat si letenku na Mars, přičemž let by se měl uskutečnit v dohledné době a hlavně – letí se jenom tam. Po přečtení textu Standardy pro sexuální výchovu v Evropě tento nápad pomalu přestávám považovat za úplné šílenství.
Jakub Sluka
Matkou v 11 letech... Co s ní?
Násilí páchané na nevinných je barbarské a v každém civilizovaném člověku vzbuzuje odpor. Pokud však je navíc pácháno na dětech, to už překračuje všechny meze našeho chápání. Lidská zvrácenost však umí jít ještě dále.
Jakub Sluka
Tichý zabiják, z kterého máme radost
Že žijeme v Absurdistánu, to není žádná novinka. Mnohem víc zaráží to, jak málo si to uvědomujeme. Ztrácíme schopnost kritického uvažování a přijímáme tvzení, která odporují zdravémá rozumu. Copak je tak těžké pochopit například to, že když není v pořádku jezdit po světě a stavět pece, ve kterých se zatápí Židy nebo cikány, není asi taky úplě óká stavět ordinace, ve kterých se malým dětem trhají hlavy?
Jakub Sluka
Konečné řešení jedné homosexuální otázky
Umožnit homosexuálním párům, aby vychovávaly děti? Ano, nebo ne? Nevíme. Další otázka, která jako by neměla žádné definitivní, konečné, jasné řešení. Občas ale ta nejlepší řešení bývají ta nejjednodušší. Tentokrát nás o tom přišla přesvědčit jedna 11letá holčička.
Jakub Sluka
Muž, který předpověděl nového papeže
Bylo by docela fajn umět nahlédnout za neproniknutelnou oponu oddělující „teď“ od „potom“ a dokázat předpovědět, jak to v budoucnosti bude vypadat. Tuto speciální schopnost však my, obyčejní smrtelníci, bohužel postrádáme. Nedá se to ale nakonec zvládnout i bez ní?
Jakub Sluka
Když moje matka upadne, ještě do ní kopnu
Jdete se svou postarší matkou po ulici, ona v každé ruce nese těžkou tašku s nákupem, když v tom zakopne a natáhne se na zem. V tu chvíli si vzpomenete, že kdysi dávno vám řekla něco nepěkného, takže se rozběhnete a s velkým gustem ji nakopnete se slovy: „Mami, promiň, ale byla to má občanská povinnost, nemohl jsem prostě dál ututlávat a nechávat nepotrestanou tu dávnou nespravedlnost. Jinak mám tě samozřejmě moc rád.“ Jakoby z jiné planety, že? Ne tak úplně.
Jakub Sluka
Papež František I. - výsměch pravděpodobnosti
Tentokrát to konečně bude černoch! Ne ne, bude to zase Evropan, ale asi Maďar. A nebo ani jedno, ale skoro určitě si dá jméno Petr nebo Pius. A nebo bude nakonec všechno úplně jinak?
Jakub Sluka
Opus Dei, odchod papeže, krize církve - a všemu vládne Petr Hájek
Pana Hájka považuji za inteligentního člověka, který se na rozdíl od většiny nebojí stát si za nepopulárním názorem. Jít proti proudu je dlouhodobě jeho doména a nemá s tím žádný problém. K mnoha tématům se nebojí vyjádřit jinak, než nám servírují média. S něčím můžeme souhlasit, s něčím ne, minimálně v nás ale probouzí nějaký hlásek, který šeptá: Než budeš něčemu slepě věřit, zkus nad tím chvíli přemýšlet. Ale ouha – zdá se, že sám se s touto zásadou definitivně rozešel.
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2849x